Finská sauna

... “sauna“je původní finské slovo označující malé stavení nebo místnost, která se po vytopení používá jako ohřívárna při saunování. Vnitřek sauny je velmi dobře izolovaný od okolí a vykládaný dřevem, které působí dobře na psychiku člověka. V sauně jsou saunová kamna (kiuas), která obvykle vyhřejí místnost na teplotu od 60 do 120 C, ale lze nalézt sauny i o teplotě 130 až 140 ˚C. Ve finské sauně jsou na kamnech kameny, na které se čas od času nalévá voda, aby vzniklá pára na chvíli zvýšila vlhkost vzduchu. Vlhkost vzduchu v sauně je obvykle relativně malá, několik desítek procent. V saunových kamnech se obvykle topí dřevem, ale velmi častá jsou elektrická kamna, zejména v bytech. Někdy je možno se setkat i s naftovými kamny.

Primitivní sauna může fungovat bez použití saunových kamen. Základem je opět dobře izolovaná stavba, která je ale vytápěna kameny, rozžhavenými venku v otevřeném ohni. To je nejspíš i původní princip vytápění sauny.

Saunování

Ohřátí těla nad normální tělesnou teplotu je příjemné a relaxující. V sauně se uvolňují unavené svaly a zklidňuje stresovaný mozek, protože tělo do krve vyplavuje úlevu přinášející látky jako jsou endorfiny.Neexistuje žádná doporučená doba, po kterou se máte vyhřívat. Platí zde zlaté pravidlo dokud se vám to líbí, přesto je nutno dbát na pocity pálení nosu a kůže obličeje a zvýšeného pocitu horka. Obvykle k němu dochází kolem 15 minut podle teploty vzduchu v prohřívárně sauny. Každé předržení jak v horku tak v chladu je riziková záležitost. Pro lepší pocit ze saunování se saunující ve Finsku často šlehají březovými metlami s listím (finsky vihta nebo vasta). Přivádějí si jím více tepla na kůži a vdechují eterické látky z rozdrcených březových listů. V České republice se k prokrvení kůže používají různé pomůcky (kartáče, žínky) a hlavně cílená automasáž.

Ochlazení těla po ohřátí v sauně se provádí buď prostým pobytem na studeném vzduchu nebo lépe prudkým snížením teploty pomocí sprchy či nejlépe skokem do jezera či bazénu. Skoky do vody se provádějí běžně, i když je vodní hladina zamrzlá. V tomto případě se do ledu vyseká díra, tzv. „avanto“. I přesto, že to tak nevypadá, prudké ochlazení vyvolává příjemné pocity.

Prudké ohřátí a ochlazení těla se opakuje několikrát. Obvyklé pravidlo je 3x a dost . Pravidelné saunování výrazně zlepšuje imunitní systém člověka a vůbec zlepšuje život člověka, proto je často velmi doporučováno.

Finové se saunují většinou nazí. Nudita je povinná z hygienických důvodů v každé veřejné sauně na celém světě a výhodná z fyziologických důvodů, protože nejlépe umožňuje ochranu kůže vůči horku. Pouze v případě, že sauna je veřejná a smíšená, je vhodné si dopředu zjistit, zda se používají plavky, abyste se nedopustili faux pas . Ručníky se v sauně většinou nepoužívají, jen by překážely. V České republice je naopak povinné používat dostatečně velké ručníky či osušky, aby si saunující na ně mohl položit i nohy, případně si jimi podložit záda. Nicméně po saunování je více než vhodné se utřít do sucha.

Omezení pro saunující

Saunování se nedoporučuje při chorobách srdce a krevního oběhu. I pro zběhlé návštěvníky sauny ale může být dlouhodobý pobyt v roztopené sauně nebezpečný. Při kožních chorobách je nutno se poradit s lékařem. Rozhodně není vhodné s takovouto chorobou chodit do veřejné sauny. Do sauny by neměl chodit ani člověk s horečkou, neboť jeho termoregulační systém je narušen. Kromě toho by mohl nakazit spolusaunující.

Ačkoliv sauna uvolňuje, je to pro tělo extrémní zátěž, a tak se nedoporučuje, aby člověk chodil do sauny velmi unavený nebo nevyspalý. Člověk by neměl být ani hladový nebo naopak přejezený. Stejně tak by neměl mít žízeň.

Protože se člověk během saunování hodně potí, je nutno tělu dodávat dostatečné množství tekutin, v čemž je vhodné pokračovat i po skončení saunování.

Při saunování dětí je nutno brát v potaz jejich malé tělo a větší vnímavost vůči změnám teploty. Proto by se neměly saunovat v příliš teplých saunách nebo se vystavovat velkým změnám vlhkosti.